Plynové útoky náboženské sekty v Japonsku, bomby islámských fundamentalistů v pařížském metru, teroristické raketové útoky v Gaze, militantní akce Kurdů v Německu, ekologické katastrofy v ruských naftových polích, ztroskotání tankových lodí, nehody v německých chemičkách, migrační pohyby. To vše jsou události posledních týdnů a měsíců, které mimo zaručenou pozornost veřejnosti spojuje ještě jeden fakt: ačkoliv se jedná o ohrožení bezpečnosti, není na ně tradiční bezpečnostní politika ani teoreticky, ani prakticky schopná reagovat. Prvořadým úkolem světové bezpečnostní politiky je proto kriticky přehodnotit tradiční jednostranně vojensky předdefinovanou bezpečnost.
Šanci mají jen USA
Bezpečnost evropských států neohrožují pouze přímé akty násilí. I války na periferii světového dění mohou stejně jako organizovaná kriminalita ohrozit ekonomiky evropských států, jejich politickou stabilitu, a tudíž i bezpečnost. A protože do výčtu rizik neoddělitelně patří také ekologické katastrofy, je třeba bezpečnost pojímat ekonomicky, sociálně a ekologicky, a nikoliv jen čistě vojensky.V případě ohrožení státu například islámskými teroristy by hrála armáda malého státu stejně zanedbatelnou roli jako v případě invaze vojsk či utečenců z bývalého Sovětského svazu. Šanci neutralizovat ohrožení tohoto typu pro celý kontinent mají pouze USA a jejich nejbližší spojenci. Role armád bývalých socialistických států je tedy naproti tomu pouze marginální. Žádný z těchto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu