Před necelými třemi týdny, po návratu z Bonnu, prohlásil český ministr zahraničí, že Německo stupňuje své požadavky vůči české straně. Klaus Kinkel prý znovu otevřel již schválenou pasáž o hodnocení minulosti v připravované česko-německé deklaraci a vznesl navíc i další požadavek. O jaký požadavek jde, ministr Zieleniec nespecifikoval. Reakce spolkového ministra byla neméně rozhořčená. Český ministr podle něj porušil důvěrnost jednání. V chystané deklaraci jsou prý dvě dosud nedohodnutá místa: první se týká odsouzení bezpráví spáchaného na sudetských Němcích po druhé světové válce, druhé závazku, že se do budoucna nebudou otevírat právní a politické problémy minulosti. Kinkel dále odmítl i tvrzení, že by vznesl nějaký nový požadavek, a označil jednání za „katastrofálně zablokované“. Spor obou ministrů se jaksi pokusil urovnat český premiér: německé požadavky prý nejsou nové v tom smyslu, že by se v rozhovorech nikdy dříve nebyly vyskytly. Nejde o nové požadavky, pouze o věty do deklarace. To, co se mohlo změnit, je prý pouze kombinace slov.
Třetí vzadu
Celkový dojem z této debaty je dosti tristní. O významné záležitosti české zahraniční politiky se vede kabinetní jednání, na veřejnost prosakují mlhavá, navzájem si odporující tvrzení a tajnůstkářské náznaky, občan nemá možnost si je ověřit, a jen stěží se tedy ubrání dojmu, že se za jeho zády děje něco nekalého. A to vše je jen důsledek chaotického postupu českých politiků, do něhož se bohužel…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu