Koncem září, po dvouletém překvapivě hladkém tažení, dobylo islámské fundamentalistické hnutí Taliban afghánskou metropoli Kábul. Mnohý čtenář západního tisku v duchu zažitých klišé očekával, že za celou věcí opět stojí démonické vedení islámských učenců v Teheránu. Írán však sleduje Taliban přes prsty od samého počátku existence hnutí.
Sunité nevadí
Část západních pozorovatelů a novinářů přisuzuje averzi Teheránu vůči Talibanu odlišné náboženské orientaci. Zatímco v Íránu je oficiálním státním náboženstvím šíitský islám, bojovníci Talibanu zavádějí zákonodárství opřené o islám sunitský.Tento argument však nepůsobí příliš přesvědčivě. Sunité vždy tvořili drtivou většinu afghánské populace a Taliban tedy nepřichází s ničím novým. Větší či menší jiskření mezi stoupenci obou směrů existuje po staletí, po vzniku islámské republiky však v Íránu tento náboženský spor uvolnil místo mnohem závažnějšímu konfliktu. Z pohledu Teheránu jsou hlavním nepřítelem Spojené státy a sionismus. Právě kvůli této optice pohledu na mezinárodní dění se Írán bere za práva sunitských Palestinců a podporuje sunitské muslimy v Bosně. Lze tedy jen stěží očekávat, že by oficiální teheránská místa dávala veřejně průchod své nevoli vůči Talibanu jen proto, že jde o hnutí sunitů.Pravý důvod nechuti teheránských vládců k rozkuráženým bojovníkům s plnovousy lze hledat za způsobem, jakým Taliban své vize islámského státu prosazuje v praxi.
Zahalené ženy nejsou novinkou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
