Souhlasíte s rozvodem?

V pondělí 30. října předstoupí obyvatelé Quebeku podruhé v historii k volebním urnám, aby v referendu rozhodli, zda se jediná frankofonní provincie Kanady vydá na cestu odtržení od zbytku země. Zatímco první referendum v roce 1980 bylo vyvrcholením „tiché revoluce“ šedesátých a sedmdesátých let, letošní plebiscit je důsledkem patnácti let neúspěšných pokusů o vytvoření pro všechny přijatelného ústavního kompromisu.

„Odlišní“

KanaďanéReferendum z počátku osmdesátých let vyznělo v neprospěch separatistů. Poté se Quebec spolu s devíti anglofonními provinciemi podílel na jednáních o první kanadské ústavě (do té doby v Kanadě platil Zákon o britské severní Americe z roku 1867), ale k textu ústavy, která byla vyhlášena roku 1982, odmítl připojit svůj podpis. Podle Quebecké strany, jež byla tehdy v provincii u moci, nesplnila nová ústava tradiční quebecké požadavky a redukovala pravomoci provincií na úkor federace.Ve druhé polovině osmdesátých let inicioval konzervativní kanadský premiér Brian Mulroney jednání mezi federací, anglofonními provinciemi a Quebekem. Výsledkem rokování se stala dohoda od jezera Meech o přistoupení Quebeku k ústavě: 3. června ji podepsali premiéři deseti provincií a federální premiér. Frankofonní provincie na základě dohody obdržela statut „odlišné společnosti“ v rámci kanadské federace. Podle původního plánu měla být dohoda do tří let ratifikována ve všech parlamentech.

Kompetence nestačí

Quebec dohodu…