Se sochařem Jiřím Sozanským o tom, co vlastně dělá a o zklamání z Evropy
Jiří Sozanský (*1946 v Praze) v letech l96O-67 pracoval na stavbě a v různých dělnických profesích, v letech 1967–73 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. J. Jiroudka. Věnuje se malbě, plastice, kresbě, environmentu. Tvorba je pro něj „především prostředkem k reflektování údělu člověka, zasazeného do určitého kontextu“; je uhranut tématem fašismu a destrukce ve všech jejích podobách. Organizoval či spoluorganizoval řadu akcí, na nichž se setkávali umělci různých generací. Nejvýznamnější projekty: soukromé sympozium Malá pevnost Terezín (198O); akce a environmenty ve zbytcích zástavby města Most (1981–82); Památník obětem totality, vězení Valdice (1990); sympozia Barok a dnešek (1992–93), Otevřený dialog (1994); instalace Z druhého břehu (1994, 1995). Spolu s nadací Symposion připravuje projekt Mementa zániku a obnovy na území devastovaných severních Čech (1994–2000). Foto
Do povědomí mnohých z nás jste vstoupil roku 1976 výstavou figurálních plastik v bývalém koncentračním táboře v Malé pevnosti v Terezíně.Už při studiích na AVU jsem se začal zabývat mechanismy působení totalitních systémů a projevy fašismu - jako tématy. Navštívil jsem několik nacistických koncentráků, mluvil jsem s lidmi, kteří měli drastické zkušenosti z táborů německých i sovětských, studoval jsem dokumenty. Informace se mi postupem času spojily v určitý obraz, který vyžadoval jiné formální…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
