Praha zalitá betonem
Gigantická dopravní stavba známá pod jménem Blanka právě teď ukazuje Pražanům v praxi, jak dramaticky dokáže automobilismus změnit naše města. A nám všem nabízí zároveň důvod k přemýšlení, jestli to za to stojí.
O takové zakázce sní každý betonář. Tím spíš, že budoucnost je nejistá. Plány jsou plány, ale tunely pro auta, budované za desítky miliard v podzemí velkoměsta, se možná za pár let nebudou nosit. Gigantická dopravní stavba známá pod jménem Blanka každopádně právě teď ukazuje Pražanům v praxi, jak dramaticky dokáže automobilismus změnit naše města. A nám všem nabízí zároveň důvod k přemýšlení, jestli to za to stojí.
Kráter a bahno
Na ohradě velký nápis „Blíž Pražanům, blíž přírodě“ zasazený do záplavy zeleně, malebné obrázky Prokopského údolí, laskavý výjev gorilího mláděte a dvojice rozesmátých milenců. V malém, zšeřelém pavilonu se na plátně promítají animované záběry slunných bulvárů, čistých autobusových zastávek a velkorysých křižovatek, ladně osazených desítkami moderních automobilů.
Podle odpůrců jsou to vyhozené peníze: stovky tisíc aut denně z ucpané aglomerace jen tak nezmizí.Jsme na pražské Letné a za ohradou v informačním centru stavbařů z Metrostavu se právě promítá prezentace největší a nejproblematičtější stavby pražské metropole. Řeč je o tunelovém komplexu zvaném Blanka, neboli další etapě výstavby pražského silničního okruhu. Realita ale zatím nabízí úplně jiný pohled: v místech, kde…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
