0:00
0:00
Audit Jana Macháčka3. 3. 20102 minuty

Stávka a pomatení politici (a ústav)

Astronaut
Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Miroslav Kalousek z TOP09 nesouhlasí s tím, že si “odbory chtějí brát občany a cestující jako rukojmí.” To mi přijde vtipné. Copak může existovat stávka, která si někoho nebere jako rukojmí? Stávky v dopravě či v komunálních službách přece nejsou založené na ničem jiném. Vždyť “brát si rukojmí” je přece pricip stávky samotné!

↓ INZERCE

Jiná věc je, jestli se má nebo nemá stávkovat.

Zdá se, že hlavní problém tkví v tom, že politici to vidí různě, celkově působí rozhádaně a zmateně, vláda nevládne a nemá “pod kontrolou parlament”. Vláda nechtěla a nechce aby se stávkovalo, a proto vyšla odborům vstříc. Sněmovna nejdřív nechtěla “ustupovat nátlaku”, potom ustoupila. Senát říká, že neustoupí, prezident prý dodatek k zákonu také nepodepíše. Levice požadavek odborů podporuje (to je vcelku normální všude na světě), pravice nechce ustupovat nátlaku (to je taky vcelku normální). Normální ale není to, že je tu ještě vláda (podporovaná levicí i pravicí), která nechce konfrontaci, chce se dohodnout a nemá na to sílu.

Podobně legračně působí výroky o tom, že “nelze ustupovat nátlaku”. Odbory jsou nátlaková skupina z definice, možnost nátlaku je důvod jejich existence. Ve skutečnosti je to tak, že možnosti jsou jen dvě: buď se nátlaku ustoupí nebo se mu neustoupí. Potíž je v tom, že v rámci místního bezvládí a chaosu předvádějí politici obojí najednou: ústupnost i neústupnost. Má snad existovat další zvláštní tripartita na úrovni Senátu a prezidentské kanceláře?

Poněkud komické jsou výroky Mirka Topolánka o návratu roku 1948. To by ve Francii, kde se stávkuje mnohem častěji a mnohem brutálněji, museli mít komunismus už dávno.

Odkud bere předseda ODS odvahu k těmhle historickým exkursům? Má na to nějaké vzdělání? Je snad historik? Nebo politolog? Nebo si snad myslí, že jsou všichni lidi pitomci, které takové slogany oblaží nebo osvítí? Plácáním o Únoru 48 Topolánek předvádí, že je Paroubkem bez dvou za dvacet.

A že mají odbory politické preference a priority? Skoro všude na světě mají přece odbory blíž k levici než k pravici. Chceme snad aby to bylo naopak?

O ústavu pro zkoumání totality a Jiřím Pernesovi jsem včera napsal pro Radiožurnál


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].