Nein, nechceme němčinu

„Při hledání stipendistů zjišťujeme, že je v posledních letech těžké najít studenty humanitních oborů s dobrými znalostmi němčiny,“ říká Hubert Gehring, ředitel německé nadace Konrada Adenauera blízké německým křesťanským demokratům. Nadace v uplynulých letech zprostředkovávala tříměsíční stipendijní pobyty v Bavorsku, letos už ale mezi zájemci nebyl nikdo, kdo by se mohl prokázat dostačujícími znalostmi cizího jazyka. „Proto stipendium pravděpodobně zrušíme a budeme podporovat studenty v jiných zemích,“ vysvětluje Gehring. Podobné zkušenosti mají i ostatní německé nadace a v době všeobecného šetření je velmi nepravděpodobné, že by se jednou zrušené programy někdy v Česku znovu otevřely. 

Podobný trend se je patrný i na vysokých školách nebo u odborných stáží. Zatímco ještě před deseti lety převyšovala poptávka o německá stipendia nabídku, dnes se trend obrátil a Češi jezdí raději do Francie nebo do anglicky a španělsky mluvících zemí. „Je to zvláštní. Vždyť přece s francouzštinou nebo španělštinou v Česku sotva najdete zaměstnání. Na českém trhu je více než čtyři tisíce německých dceřiných společností, které hledají lidi s dobrou znalostí jazyka a ty začínají mít problémy,“ říká tiskový mluvčí Česko-německé hospodářské komory Sebastian Holtgrewe. Pokud dnes někdo přijde s výbornou znalostí němčiny, najde práci do jednoho týdne bez ohledu na jeho odborné znalosti. „Firmy jsou tak rády, že někdo dnes umí německy, že se nechají omámit a takového člověka přijímají ihned,“ dopňuje Holtgrewe. Jedna německá firma v Česku postavila centrální účetní centrum pro několik set zaměstnanců, zatím se však nepodařilo najít dostatek lidí, kteří by zvládali agendu v němčině. „Dobré znalosti němčiny dávají Čechům na pracovním trhu dlouhodobou jistotu, nechápu, proč se tady lidé německy přestávají učit,“ říká Holtgrewe.

Německo se tak podle Hanse Golomka z Německé agentury pro akademické výměny začíná bát, že by v budoucnu ve střední a východní Evropě nemusel být dostatek vedoucích pracovníků – a to jak v politice, tak i v soukromém sektoru - kteří by mohli jednat s Německem.

I když angličtina je světovým komunikačním jazykem, často se zaměstnanci především u menších firem bez němčiny neobejdou. „Starší lidé anglicky většinou neumí,“ říká Holtgrewe. A soukromý sektor tak bije na poplach, protože zatímco počet žáků, kteří si ve školách vyberou němčinu jako druhý jazyk, v posledních letech klesl o polovinu, například ruštinu se učí čtyřikrát více školáků než v roce 2002.

Němci však také vidí chybu i u sebe. „Německo prostě nedělá žádnou reklamu na svůj jazyk,“ říká Holger Klatte ze Spolku pro podporu německého jazyka. Zájem o němčinu klesá v současné době na celém světě kromě Číny. Že jiné státy své jazyky aktivně podporují, se ukazuje v praxi. Například na filosofické fakultě Karlovy univerzity nabízí jednotlivé státy a jejich kulturní instituty výuku právě svého jazyka zdarma, němčina v nabídce však úplně chybí.